Elektrická topidla se týkají elektrických spotřebičů, které využívají elektrickou energii k dosažení topných efektů. Podle způsobu vytápění je lze rozdělit do tří kategorií:
1. Elektromagnetický ohřev
Elektromagnetické zahřívání generuje střídavé magnetické pole prostřednictvím součástí elektronické obvodové desky. Když je na něj umístěna železná nádoba, povrch nádoby přeruší střídavou magnetickou siločáru a vytvoří střídavý proud (vířivý proud) na kovové části na dně nádoby. Vířivý proud způsobuje, že se atomy železa na dně nádoby pohybují nepravidelně vysokou rychlostí a atomy se navzájem srážejí a třou za vzniku tepelné energie. Aby se články ohřívaly [1]. Vzhledem k tomu, že se železná nádoba sama zahřívá, všechny míry přeměny tepla jsou obzvláště vysoké, až 95 procent. Indukční vařič a indukční vařič jsou všechny technologie elektromagnetického ohřevu.
2. Infračervené vytápění
Formou přenosu tepla infračerveného paprsku je přenos tepla zářením, který přenáší energii elektromagnetickým vlněním. Když vzdálený infračervený paprsek svítí na zahřátý předmět, část paprsku se odráží zpět a část proniká. Když je vlnová délka emitovaného vzdáleného infračerveného paprsku v souladu s vlnovou délkou absorpce zahřátého předmětu, zahřátý předmět pohltí vzdálený infračervený paprsek. V tomto okamžiku mají molekuly a atomy uvnitř objektu „rezonanci“ – generují silné vibrace a rotaci, což zvyšuje teplotu objektu a dosahuje účelu ohřevu [2].
3. Odporové vytápění
Způsob ohřevu ohřevu polotovaru pomocí elektrického proudu k uvolnění tepla skrz elektrické topné těleso. Běžný odporový ohřev drátu, keramický topný článek, odporový odporový ohřev a ohřev křemenné trubice jsou v zásadě odporovým ohřevem.
